Zde jste: Úvodní stránka » Obrazy kreslené pastelkami » Vzpomínky: Staroměstské náměstí podruhé aneb Letec s lopatou v ruce

Staroměstské náměstí podruhé aneb Letec s lopatou v ruce

Vzpomínky výtvarnice Marie Brožové na druhé veřejné kreslení v Praze na Staroměstském náměstí.

Druhá Obhajoba pastelky na Staroměstském náměstí si kladla za cíl zrekapitulovat více než roční působení tohoto projektu po celé České republice. Počasí nám přálo po celé dva dny ukázky veřejného kreslení na obraze Moře ticha.

Kolemjdoucí z českých krajů většinou už můj projekt znali ze sdělovacích prostředků a těšilo je, že se mohou na vlastní oči přesvědčit, že opravdu používám obyčejné pastelky, se kterými kreslí jejich děti a vnoučata. Teprve v jejich očích jsem si přečetla, jak dlouhou cestu Obhajoba pastelky za dobu svého trvání urazila.

Ale nejvíc jsem se těšila na setkání s Jurijem, letcem ultralehkých letadel - Albatrosů, který na Ukrajině přišel při armádních škrtech o práci a po patnácti letech praxe přemýšlel, jak uživí své děti. Vítr ho zavál až do Čech a rovnou do xenofobního prostředí dělníků s lopatou a kolečkem na stavbě. Když mu bylo nejhůř pod tíhou posměšků a nenávistných gest, říkal si: "Jen počkejte, já o vás napíšu knihu."

Za osm let už si polepšil, prodává u stánku se suvenýry od deseti ráno do osmi večer každý den bez víkendů. "Takový je kapitalismus, nechceš, nepracuj. Na tvoje místo čeká dalších deset v řadě." Vždycky když ho vidím, má na tváři úsměv. Příkoří, která v životě utržil, ho nedohnala k zahořklosti, jen k pokrčení rameny a k pohledu do nebes. "Tam nahoře nejlíp vědí, proč to dělají. A i kdyby to nevěděli, tak co my s tím naděláme."

Říkal mi, že bych měla jít do Ruska, tam že by mi lidé rozuměli víc, protože u nás prý nerozumí ničemu, jenom se bojí, aby se jim někdo nesmál. Naivita, která je prý v Rusku vnímána jako kvalita čisté duše, je u nás vysmívána jako projev hlouposti. Jurij se za svou naivitu nestydí. Když zjistil, že můj pradědeček pocházel ze stejného města jako on, zaplakal a přinesl mi ukázat svůj pas, abych to viděla na vlastní oči. Zdálo se, že zas na chvíli uvěřil, že tam nahoře přecejen vědí, co dělají.