Vzpomínky výtvarnice Marie Brožové na veřejné kreslení v Pelhřimově - městě rekordů.
Na festival Pelhřimov - město rekordů, který každoročně pořádá agentura Dobrý den, jsem jela se svým projektem Obhajoba pastelky, abych představila ve dvoudenní ukázce veřejného kreslení svou techniku a také rekordně velký obraz Svatý Jiří zabíjí draka zimy, který vznikl v roce 2005 na Konopišti. Vůbec jsem netušila, jak mě přijme dav, který se přijede podívat na všechny ty siláky, otužilce, kaskadéry a hazardéry. Takové publikum jsem ještě nikdy neměla.
Jsem sice také rekordmanka, dokonce mě agentura Dobrý den nominovala na titul rekordmanka roku 2006 za rekordní počin největší obraz nakreslený pastelkami, ale na mé práci není nic šokujícího, neohrožuji své zdraví a při pohledu na mou subtilní tvorbu se aspoň doufám nikomu hrůzou nezježí vlasy na hlavě (samozřejmě kromě kritiků výtvarného umění, pro které je pastelka sprosté slovo).
Veškeré moje obavy však byly zbytečné. Reakce publika byly vřelé, někdy až moc, obzvlášť když už měli návštěvníci festivalu něco upito, ale setkala jsem se pouze s opičkou roztomilou. Moje obrázky doslova uhranuly jednoho plivače ohně, který sní o tom, že snad jednou nakreslím obraz podle jeho představy o ohnivých dracích. Úzko mi možná bylo jedině ve chvíli, když ke mně přistoupily dvě opravdu prostorově výrazné paní středního věku a jedna zahřímala: " Hele, je to vona?" A druhá odpověděla: "No já nevim, je to vona? Vokažte se nám, jste to vy? No jo, my jsme vás viděly v televizi!" Kdyby se rozhodly, že si mě rozeberou na suvenýry, tak by ze mě opravdu moc nezbylo.
Zjistila jsem, že je Pelhřimov nádherné město, málokde se najde tak malebné náměstí, které nehyzdí žádné nešvary z minulé socialistické éry. Chvíli mi trvalo, než jsem si zvykla na ohlušující rámus festivalu, ve kterém jsem lidem musela odečítat ze rtů, ale zvolila jsem dobrou kompenzaci - chtěla jsem tu dokončit obraz s názvem Moře ticha, který jsem rozpracovala už na ukázce veřejného kreslení na Staroměstském náměstí v Praze.
Námět na tento obraz ve mně dřímal už od šestnácti let, ale žádný papír na jeho realizaci nebyl dost velký, protože měl obsáhnout vesmír, nekonečné moře hvězd a někde uprostřed něj ztracený ostrůvek bludné planety Malého prince. V době, kdy mě nápad na tenhle obraz navštívil, jsem chovala v srdci jedno velké přání, které se mi nesplnilo. A tak aspoň na obraze liška sedí na planetě Malého prince, pouštějí spolu lodičky z papíru do vesmírného moře ticha a v ruce drží utrženou zhýčkanou růži. A pro ty, kteří marně luští co je napsáno v dopise, který přináší ve svých ústech Jednorožec: "Nikdo, ani déšť nemá tak malé dlaně". Ale komu měl být ten dopis doručen, to vím jenom já.
NAVŠTIVTE VIRTUÁLNÍ GALERII MARIE BROŽOVÉ www.galeriepastelka.cz,
kde najdete jak obrazy vytvořené při veřejných kresleních, tak i v ateliéru.
VYUŽIJTE MOŽNOSTI OBJEDNAT SI
podepsané autorské reprodukce připravené k zarámování.