Knihy jsou pro mě dokořán otevřenou branou do světa fantazie. Kamarádila jsem se s knihami daleko dřív, než jsem se naučila číst, protože byly plné krásných ilustrací, které samy beze slov šeptaly příběhy. Jsou dokonce knihy, které jsem si podle ilustrací vysnila, třeba Zuzanka objevuje svět, kterou ilustroval čaroděj mého dětství Jiří Trnka. Když jsem se pak naučila číst, byla jsem zklamaná, protože příběhy, které mi vyprávěly ilustrace, byly tisíckrát krásnější a vábivější než příběhy uzamčené do slov. Snad z toho důvodu jsem se dlouhá léta bránila ilustrování knih. Když mi lidé znovu a znovu říkali, že jsou moje obrazy, plné detailů a příběhů, pro knihy jako stvořené, odpovídala jsem jim, že v mých obrazech už je příběh obsažen a že mi připadá krásné, že si každý tento příběh může odvyprávět sám. Lidé jen krčili rameny, nezbývalo jim než se mnou souhlasit, ale často dodávali, že by si přesto rádi přečetli, co každý z mých obrazů vypráví mně jako tvůrci. A tady někde začíná příběh mé první knihy Duše stromů, které jsem zasvětila celý rok 2007 a také velkou část veřejných kreslení v tomto roce.
Kniha Duše stromů vznikala trochu atypicky, není to ilustrovaná kniha příběhů, ale kniha obrazů, které s sebou přinesly příběh. Každý druh stromů vyzařuje specifickou energii a přináší lidem určitý druh medicíny. Dobře si vzpomínám, že jsem si jako malá chodila pod některé stromy hrát a pod jiné smutnit. Jaké pak bylo moje překvapení, když jsem si přečetla, jak energii různých druhů stromů vnímali staří Keltové a v mnoha případech se shodovaly s mými dětskými vjemy. Když se objevilo pozvání tvořit kulturní doprovod proslulému Polabskému knižnímu Veletrhu v Lysé nad Labem, vnímala jsem to jako velkou inspiraci a výlet do světa knih, do kterého se se svou tvorbou brzy také chystám vstoupit. Veletrhu se účastnila velká nakladatelství, která vydávají tisíce knih, ale i nakladatelství komorní, často tvořená jediným člověkem, který si splnil svůj životní sen napsat a vydat knihu. A mezi návštěvníky byla spousta spřízněných duší, se kterými jsem si mohla popovídat o našich přátelích mezi stromy i mezi knihami.
Sychravý začátek podzimu jsem se rozhodla rozjasnit zářivými barvami při kreslení obrazu Javor – malíř podzimu. Javorové listí vždycky zapálí požár barev, vždyť i javorové listy mají tvar plamenů. Zápal dětské tvořivosti bez hranic je medicínou, který javor přináší do našich šedivých a zaprášených duší. U nohou malíře sedí zlatý lev, který mě provázel, ač ostatními neviděn, celým předškolním dětstvím jako ochránce a učitel. V bezpečí jeho přítomnosti si děti kreslí pastelkami a to, co kreslí na papír, nejsou jejich představy a sny. Ty jsou daleko nádhernější a úžasnější a jako vzdušné zámky vyrůstají nad jejich hlavami a které ve svých pastelkových kresbičkách vidí do nejmenších podrobností. Javor nám přináší svobodnou radost z tvorby, kterou je tak snadné zakalit dospěláckou snahou o výsledek a omezujícími poučkami ze škol, které se ze zázraku umění snaží dělat suchopárnou vědu.
Poslední kapkou, která mě kdysi dávno přiměla opustit výtvarnou školu, kde jsem se cítila jako lesní ptáče v kleci, byl výrok jednoho mého profesora: "Vaše stromy jsou příliš živé." Věděla jsem, že stromy jsou živé a pokud si můj učitel myslí opak, nemá mě co naučit, v tom jsem naštěstí měla už v devatenácti letech jasno. Hněv a bolest z nepochopení utlumil čas, ale ostře jsem si na ně vzpomněla, když jsem se setkala s malířkou paní Gregorovou z Jirn, která maluje citlivé portréty duší stromů. Vyprávěla mi, že jí jeden absolvent stejné školy, kterou jsem opustila, vytknul při pohledu na její obrazy stejnou věc. Jsou příliš živé. "Zkoušela jsi vůbec někdy nakreslit strom, tak jak ve skutečnosti vypadá?" Sama paní Gregorová měla to štěstí, že se na školu, která vnímá stromy s chirurgickou přesností, nedostala.
Polabský knižní veletrh doprovázela i soutěž Strom roku, která přitahuje pozornost k památným stromům a vede hlavně mladé generace k tomu, aby si stromů, které v jejich domovině rostou dlouhá staletí, vážily. Je to velice chvályhodné, obzvlášť v době, kdy mnoho školou povinných dětí z bramboračky informací, která je dennodenně zaplavuje, nedokázalo vylovit, z čeho se vyrábí papír. Záleží na nás, jestli děti přesvědčíme o tom, že jsou stromy živé a že mají lidem mnoho co dát. Prodloužením krásného a dlouhého života stromů jsou nejen, všechny věci, vyrobené ze dřeva a také papír, na který jsou tištěné knihy.
NAVŠTIVTE VIRTUÁLNÍ GALERII MARIE BROŽOVÉ www.galeriepastelka.cz,
kde najdete jak obrazy vytvořené při veřejných kresleních, tak i v ateliéru.
VYUŽIJTE MOŽNOSTI OBJEDNAT SI
podepsané autorské reprodukce připravené k zarámování.